Společnost AV MEDIA se několik let zabývá chováním lidí při práci, včetně způsobů, jak co nejlépe podpořit jejich interakce, návrhem smysluplných pracovních prostředí s audio vizuálními technologiemi. Mezi jejími zákazníky naleznete například Microsoft, AVAST, SAP, Oracle, IBM nebo Johnson & Johnson, ale i středně velké a menší organizace z různých oborů a činností. AV MEDIA je technologickým partnerem soutěže Zasedačka roku. Proč jsou partnerem soutěže a o jaký příběh se chtějí podělit? Vhodnou příležitostí, jak se vše dozvědět byla návštěva předváděcích prostor, které se využívají pro inspiraci zákazníků.

„První základy uspořádání kancelářských prostor vznikly již v éře strojů poháněných parou americkým inženýrem Frederickem Taylorem. V době, kdy se podporovala převážně síla lidských svalů. Taylor se snažil zlepšit průmyslovou efektivitu, byl jedním z rozumových vůdců ,Hnutí efektivity´ . Velký důraz kladl na normování a ergonomii pracovních pohybů, zdokonaloval pracovní procesy, aby dělníci byli co nejvýkonnější,“ otevírá náš rozhovor Jiří Plátek, marketingový manažer a hned pokračuje v dalším popisu historie kanceláří.

Taylorovy zásady byly publikovány v jeho knize Principles of Scientific Management vydané v roce 1911. V nejvyšších patrech továrny pracovali nadřízení, v nižších patrech pak ostatní zaměstnanci, dle hierarchie obývali pravoúhlé pracovní prostory.
Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století přišli v Německu bratři Eberhard a Wolfgang Schnelle s konceptem otevřených kanceláří (dnes open space), které měly povzbudit v lidech vzájemné propojení. Cílem bylo, aby lidé seděli společně, ne v hierarchickém pracovním prostoru, tedy opak toho, co prosazoval Taylor. Lidé si však v otevřených kancelářích stěžovali na ztrátu soukromí a velký hluk, což leckde trvá i dodnes. Nadvláda psacího stroje byla kolem roku 1980 nahrazena pevným počítačem a uzavřenou kancelářskou kostkou.

Z pohledu technologie se jednalo o velkou revoluci. Navržené prostory však určitým způsobem potlačovaly spolupráci. Uspořádání ovlivnilo i způsob vzájemné komunikace. Kolegové, jenž byli od sebe vzdáleni přes uličku si začali posílat informace po e-mailu a tento návyk si neustále přenášíme. Příchodem mobilních telefonů se prostory musely přizpůsobit novým tzv. flexibilním požadavkům. Lidé už neměli potřebu pracovat v kanceláři, protože mohli pracovat odkudkoliv. Flexibilní práce je založena na časovém plánu, nikoliv na tom, kde a jak se práce dělá. Místo práce od 9 do 17 lze úkoly splnit v jiném časovém rozmezí. Tato forma naplňuje představy o práci v digitálním světě, jak skloubit pracovní a soukromý život. Dnes jsou ve srovnání s minulostí lidi hodnoceni za myšlení, místo vykonávání rutinních úkolů. Firmy si i z tohoto důvodu uvědomují, že správně navržené kancelářské prostory mají spolupracovníky povzbudit, aby měli během práce možnost se soustředit, setkávat se s lidmi z různých oddělení a spolupracovat s nimi. Výsledkem těchto vzájemných interakcí jsou neotřelé nápady a nové způsoby řešení standardních úkolů. Prostory musí kreativní práci podporovat.

Minulost, současnost a budoucnost

Naši pravěcí předkové stavěli své společenství na tom, v čem je kdo nejlepší a tím pro druhé nejužitečnější. Základem byla velká míra dobrovolnosti, autonomie a zodpovědnosti. Mnohem více se soustředili na sebeřízení a spolupráci. V týmu je potřeba se obklopovat talenty, specialisty, mistry v daném oboru, aby byla šance dopracovat se nejlepšího výsledku. Většina práce, která nám během „čtvrté průmyslové revoluce“ zbude, bude podle renomovaného ekonoma Klause Schwaba vyžadovat hledání nových cest. Kreativita a spolupráce budou zásadními dovednostmi bez kterých se neobejdeme.

„Ocitáme se na pokraji technologické revoluce, která zásadně změní způsob života a práce. V takovém měřítku, objemu a komplexnosti v něco zcela nového, co lidstvo doposud nezažilo,“ líčí odborník Jiří Plátek.

Interakce v digitální době

„Soutěž Zasedačka roku sledujeme již od prvního ročníku. V současné době se hlavně soustředí na uspořádání prostor: světla, barvy, design nábytku, což je určitě důležité pro pocity a celkovou atmosféru. Rádi bychom, kdyby se v rozhodování o nejkrásnější kanceláře objevilo i téma spolupráce a kreativita,“ poznamenává Jiří Plátek.

Spolupráce může vést k nečekaným nebo jinak nedosažitelným objevům. Představte si moderně vybavenou místnost, kde všichni sedí a prezentující kliká na snímky v PowerPointu. Není zde něco špatně? Asi se shodneme, že v tomto případě nelze mluvit o zapojení lidí, ale o frontální prezentaci. Kvalita setkání je mimořádně nízká. Po pár minutách se mezi účastníky objevuje nepozornost, nuda a zklamání. Zažili jste něco podobného? Co uděláte? Týmy bohužel i za těchto podmínek pokračují v nekonečném projednávání věcí, které by bylo možné vyřešit během pár minut. Jasná komunikace sklouzne z cesty nadbytkem času, který věnujeme popisem myšlenek v podobě série monologů než dialogu. Chceme-li změnit výkonnost lidí, neobejdeme se bez zcela jiné úrovně, jak mezi sebou lépe komunikovat a spolupracovat. Komunikace není o tom, co říkáme. Komunikace je o tom, že ostatní lidé slyší, co máme na mysli. Možná postačí dodržet následující jednoduché pravidlo 3Z: Zaujmout lidi, Zapojit je a Zefektivnit jejich práci. Pro opravdové manažery a týmové leadery se stávají názory spolupracovníků nejcennějším zdrojem informací, které lze proměnit ve skvělé nápady. Chtějí pracovat chytřeji. Ale jak toho dosáhnout?

Čmárejte a sdílejte digitální obsah

V kancelářském prostředí hraje nezanedbatelnou roli i jednoduché čmárání, které podporuje kreativitu a tvořivé myšlení. „Když se vás zeptám, zda umíte kreslit, většinou váhavě odpovíte, že ne. Když se ale zeptám, zdali si občas něco načmáráte? Odpověď bude většinou kladná,“ poznamenává Jiří Plátek a doporučuje knihu Mikea Rohdeho Příručka Skečnoutingu.

Čmáranice, náčrty, grafy, obrázky či jakékoli vizuální zdroje zpracovává lidský mozek mnohem rychleji. Ptáte se proč? Mozek má za sebou dlouhou historii vytváření tzv. mentálních obrazců, v nichž lidé vstupují do kontaktu s různými předměty i mezi sebou navzájem.
Vizuální procesy se vyvíjely po miliony let, takže se jedná o velmi efektivní informační mechanismus,“ doplňuje souvislosti Jiří Plátek a odkazuje se na knihu Jak pracuje váš mozek od autora Davida Rocka. Abychom podpořili fakt, že lidský mozek zpracovává informace nejlépe vizuálně uvádíme ještě jeden příklad za vše. Zkuste si vybavit slona. Máte? Většina lidí si představí slona v ZOO nebo ve volné přírodě. Málokdo si však vybaví písmena slova SLON. Další důkaz, jak je obraz a vizualizace mocná. Jak vám tohle může pomoci? Co děláme při poradách, prezentacích, workshopech, brainstormingu… ano sdílíme a tvoříme vizuální obsah. Využívejme proto vizuální obsah smysluplně, a to nejlépe digitálně! Integrujme do firemních procesů metody jako design thinking, leanmanagement, kaizen, kanban, design sprint, lean thinking, visual thinking….

Kreativita jako výkonnost

Místo, aby se většina organizací zaměřila na kreativní zázemí, soustředí se na plnění krátkodobých cílů jako produktivita, výkonnost a snižování nákladů. Nicméně již dávno předtím Richard Florida, autor bestselleru The Rise of the Creative Class a další významné osobnosti přeformulovali dnešní chápání kreativity. Ne jako vrozený dar několika jedinců, ale jako základní lidský talent: něco, co k nám neodmyslitelně patří. Kreativita totiž představuje důležitou dimenzi výkonnosti.
Nárůst výkonnosti bude procházet přes schopnosti týmů a celé společnosti. V pracovním prostředí se objevují nové a nové výzvy, stále sílí poznání, že lidský výkon ve značné míře závisí na kvalitě fyzických, kognitivních a emociálních pracovních podmínek. Je tedy stále jasnější, že návrh pracovních prostor a vhodně vybraných digitálních technologií může podpořit schopnost každého jedince, jak kreativně přemýšlet a aktivně se zapojovat.

Kreativní kultura

Firemní prostory utvářejí chování lidí, a chování lidí v průběhu času ovlivňuje i firemní kulturu. Fyzický prostor má vliv na postoje, chování a míru výkonu, z nichž musí těžit lidé i organizace. Potřeba kreativity a touha po ní v pracovním prostředí jsou nyní silnější než kdykoli předtím. K naplnění tohoto naléhavého požadavku potřebují lidé smysluplně navržený prostor a technologie, které podpoří mnoho pracovních činností utvářejících kreativní proces. Každý z nás má vrozené schopnosti kreativity. Odkrytí těchto schopností v podstatě spočívá v odkrytí lidského potenciálu. Když je kreativita podporována, stane se z ní zvyk. Výsledkem pak může být vyšší růst podnikání pramenící z lidí, kteří objeví prohlubující se vědomí společného cíle a osobního naplnění tím, že pracují kreativně, čímž napomáhají svému podniku k prosperitě.
„Kreativita je nakažlivá, předávejte ji dál,“ pravil již Albert Einstein Když se naučíme správně vést lidi se znalostmi nových poznatků v kontextu návrhu kancelářských prostor, začneme i mnohem lépe rozlišovat nastávající změny v příležitosti a současně držet krok s nejnovějšími technologiemi.

Spolupracujme

V pražském a brněnském showroomu pořádá firma AV Media inspirativní setkání pro zákazníky, kteří se nespokojí s tradičním pracovním prostředím, chtějí narušit zaběhlý firemní stereotyp a nespokojí se se stávajícím status quo. V místnostech, které podporují kreativní chování a potřebu spolupráce (focus room, huddle room, meeting room, collaboration room, videoconferencing room, boardroom, showroom…) představujeme formou individuálního zážitku, jak aktivně využívat audio vizuální technologie. Naše ověřené principy dokazují, že vhodné skloubení prostor a technologií podpoří kreativitu a spolupráci.

„Cílem setkání je poukázat i na rychle se měnící svět a požadavky s tím spojené. Příklad: Internetová generace má již dnes větší očekávání při volbě pracovního prostředí a vlivu na něj, a přikládá větší význam vyjádření sebe sama, svému pohodlí, sociálním vazbám a vytvoření silného smyslu pro společný pracovní cíl. Když se podíváme dopředu, internetová generace vyrůstá v jednom plynulém světě vzájemného propojení a stírání hranic mezi jednotlivými obory. Oceňují svobodu, nezávislost, rozmanitost a změnu což jsou kroky k rozvoji kultury kreativity,“ uzavírá náš rozhovor Jiří Plátek, který nás celou dobu provázel.

Myšlenka na závěr

Mají-li být všechny firmy opravdovými firmami, pak by možná všechny kanceláře měly být ateliéry. Pokud je pěstování kreativity cílem pro podnikání, pak by pracovní prostředí mělo nabízet víc ovzduší pro spolupráci. Kreativní ekonomika potřebuje nezávislé myslící jedince, kteří mají svobodu a schopnost vynalézavě přemýšlet.