Ne každý pracuje v nadnárodní korporaci, které mívají velké prostorné kanceláře. Hezké a pohodlné pracovní prostředí si chtějí vychutnat i pracovníci menších firem. Mimochodem kategorie Malá kancelář (do 500 metrů čtverečních a do padesáti zaměstnanců) je letos novinkou v soutěži Zasedačka roku. Jaké jsou tedy trendy v zařízení menších kancelářských prostor?

Jak rozmístit nábytek v malé kanceláři?

Samozřejmě tak, aby minimalizoval nutnost pohybu po kanceláři, a už vůbec přecházení mezi jednotlivými kancelářemi nebo pracovišti.

„V kancelářském nábytku lze dnes mnoho úložných systémů a prostor použít přímo na nebo ve stole. Máme skříňky, které v zásuvkových kontejnerech umí pojmout desítku šanonů, existují systémy pro zavěšení třídících kartotéčních desek. V Čechách se takové věci teprve začínají používat, ale úspora místa i času je významná,“ podotýká Pavel Šindelář, majitel firmy PUNTO DESIGN www.puntodesign.cz, která se zabývá návrhy a vybavováním kancelářských prostor a pracoven vyšší třídy. Navíc jsou podle něj takové „skříňky“ esteticky výrazně hezčí než velké bloky skříní a ani cenově se nejedná o výrazně drahé prvky.„Pokud jsou někde centralizované úložné prostory pro několik pracovišť, snažím se je umístit buď mimo samotné pracovní kanceláře, nebo tak, aby sloužila všem dotčeným pracovištím. Není příjemné, když do kanceláře stále někdo pro něco vchází. Zvláště v menších kancelářích a nebo u některých profesních zaměření je velmi důležité vzájemné postavení pracovních stolů. Je nutné řešit pohledy do monitoru, vstup a reflexe světla, osvětlení, přímé pohledy a míru odstupu i akustiku. Sedět proti sobě a metr vedle sebe v call centru by bylo asi k zešílení. Stejně nepříjemné je to ale na obchodním oddělení,“ poznamenává Pavel Šindelář.

Dnes často v kancelářích vznikají phone-boots, tzv. telefonní pracoviště. Jedná se o zvukově izolované budky v různých formách, jejichž cílem je odvést rušivé hovory mimo samotné pracovní místo. Umístění a kapacita by však měla být pečlivě rozmyšlena i s ohledem na umístění jednotlivých činností a profesí. Na druhou stranu taková zařízení lze realizovat i v poměrně malých prostorech bez výrazného nároku na místo a vysoké náklady. Další věcí je umístění skříňových a úložných sestav. Jejich výšku lze volit tak, aby oddělovala jednotlivé sub-zóny, nebo naopak aby nepřečnívaly přes hrany stolů a tak zvětšovaly celkový dojem prostoru. Skříně lze kombinovat oboustranně, ale stejně dobře mohou být jejich záda nosiči odhlučňovacích panelů. Jejich dveře lze také využít k estetické dekoraci např využitím samolepicích fólií.

Nábytek ideální do malé kanceláře

„Čím méně nábytku v místnosti je, tím více vyniknou imperfekce a odbyté materiály. Pro mne je v tomto extrémním příkladem hladké bílé lamino. Většina laciných řešení je prostě od výroby „špinavá“, ale samozřejmě i zde existují kvalitní a přitom ekonomická řešení. Zařízení jednotlivých pracoven a prostor menších firem vždy řešíme skutečně individuálně,“ vysvětluje Pavel Šindelář z PUNTO DESIGN.

Záleží na oboru, na požadavcích, které na zařízení klade samotná práce a styl klienta. Zatímco v pracovnách partnerů nebo majitelů lze použít osobité kombinace, u referentských a zaměstnaneckých míst se snaží vždy nabízet variabilní, modulární typy nábytku, které dovolují jeho změny a doplňování do budoucnosti.

„Dobré kancelářské firmy nám dávají možnost konfigurovat i tyto v zásadě ekonomické řady v dobrém výběru provedení nebo materiálů. Nerad se setkávám s tím, že se malá firma se čtyřmi kancelářemi zařizuje starožitným nábytkem, zrovna tak jako nerad používám některá levná řešení, která za pár let změní dramaticky materiál nebo modularitu. V malé firmě je vždy dobré hledět dopředu a dynamiku vývoje a požadavky budoucích zaměstnanců nemusí nikdo dnes odhadnout. Změny a rozšiřování by neměly v budoucnu znamenat řádové náklady. V malé kanceláři často spojujeme několik způsobů využití a funkce vybavení. Znám opravdu málo stolů a skříněk, dokonce i sedaček které jsou dražší než cena několika čtverečních metrů, byť na okraji města. Myslím, že právě v menších kancelářích se proto vyplatí vybrat věci s rozumem a důkladně,“ objasňuje odborník Šindelář z PUNTO DESIGN.

Kvalitní stůl jako základ

Variabilita a modularita stolů je důležitá i pro přiřazení konkrétního uzpůsobení stolů konkrétním profesím nebo pracovním pozicím. „Za samozřejmost považuji to, že stůl má být jednoznačně pevný. Zajímavé pro výběr stolu do menší firmy mi přijdou některá „hybridní“ řešení. Osobně mám velmi oblíbené stoly italského výrobce Kristalia. Mimo vysoké kvality designu, materiálů a zpracování vládnou opravdu výbornou modularitou. Často využíváme jejich rozkládací stoly postavené na kolejnicovém systému, kdy se stůl vysune do boku a pevná základní deska se doplňuje několika rozšiřujícími deskami,“ uvádí Pavel Šindelář.

Stoly jsou tak škálovatelné, můžete je připravit pro jednání konkrétně podle počtu osob. Dovoluje to zmenšovat zasedačky nebo přenést jednací prostor do běžné pracovní kanceláře, přičemž neztrácíte maximální kapacitu. Jiným velmi zajímavým řešením je model Neat, shodou okolností také od Kristalia. Stůl má desku z HPL překrytou vrstvou ocelového plechu. Jako doplněk je nabízeno několik velikostí polyuretanových paravánů s magnety na spodní hraně. Můžete tedy použít jeden velký stůl jako jednací a pouhým osazením paravánů jej rozdělit na několik pracovních (nebo třeba jen příležitostných) míst.

Samostatnou kapitolou jsou výškově stavitelné stoly. Zejména v západní Evropě dnes roste obliba volby práce v sedě nebo ve stoje. Již podle stávající regulace mají evropští zaměstnavatelé povinnost zajistit nastavitelný nábytek.
V případě stolů nebyla dosud ani v zemích jako je Německo a Francie toto striktně vyžadováno, ale z praxe se větší firmy stále více zabývají zajištěním výškově polohovatelných stolů pro svá pracoviště. Nastavitelnost židlí pak vyloženě vyžaduje mimo výškové regulace i nastavitelnost područek.

Kolik prostoru by měl pracovník pro sebe mít

Předepsané minimum pro velikost stolu je 70 cm hloubky a 80 cm šířky.

„Osobně považuji stálé kancelářské pracoviště pod 120 x 80 cm za nehygienické. Konkrétní velikost je samozřejmě nutné posuzovat s ohledem na nutnou výbavu a požadavky konkrétní profese. Pokud však budu definovat obecné doporučení, do našich projektů nedávám stoly menší než 160 x 80 cm,“ vypočítává Šindelář.

Pro účetní, advokáty a konzultanty doporučuje desku 200 cm, pro programátory, techniky a pro pracoviště využívající více obrazovek se snaží volit hloubku stolu 90 cm nebo 100 cm. Do zasedací místnosti je vhodné, aby stůl měl hloubku alespoň 100 cm, ideálně 120 -130 cm. Pokud však překročí 160 cm nemusí to již být pro jednání příjemné. Koncept by měl vždy brát zřetel na dostatečný odstup, jak jednotlivých pracovišť frontálně, tak pro pohyb s židlí a průchod za sedícím.

„Pokud mne donutíte opět definovat obecné doporučení, nedal bych nikdy skříň blíže než 90 cm od stolu, pokud však tato bude vyšší než 80 cm, pak bych průchod zvětšil na 120 cm. Naopak v zasedacích místnostech mne děsí ohromné stoly pro dvacet lidí, u nichž sedíte ve dvou. Raději bych volil menší, vzájemně komponibilní řešení. Osobně bych počítal jako de-facto minimum 5 m2 prostoru na jedno kancelářské pracoviště,“ dodává odborník.

Jak k sobě postavit různá pracovní místa

„To je jednoduché! Tak, aby kooperovali ti, kteří mají z principu spolupracovat, a tak aby se nerušili ti, kteří pracují samostatně. No, je to rada od Chytré Horákyně, ale jde opravdu o to nad konkrétním prostorem nebo plánem si rozebrat pracovní požadavky a rytmus a podle toho navrhnout uspořádání pracovišť. V dnešním světě, požadavcích na výkon a nákladech na zapracování nových pracovníku se myslím vyplatí investovat do toho, aby pracovní prostředí bylo nejen příjemné, ale hlavně dlouhodobě přizpůsobitelné a neobtěžující,“ uzavírá Pavel Šindelář. Je přesvědčen, že se opravdu vyplatí uspořádání prostor konzultovat s odborníky a velmi dobře rozmyslet. Dnes neexistuje univerzální model obecného uspořádání pracovních míst. I open space je třeba vnímat jako dělená a oddělitelná hnízda.